Polystyrenová nebo kovová rekuperace?

[Jiří Toufar]

Můžete mi někdo říct, nějaký pro a proti rekuperačním jednotkám s polystyrenu a kovu? Jakou byste doporučili?

[VZTPraha]

Zkuste si odpovědět sám. Proč se části automobilů nebo celá dělají z plastu? Podobně je to u rekuperačních jednotek. Snaha je maximálně zlevnit výrobek. Vylisovat nebo jinou technologií minimalizovat lidskou práci, co nejvíce nechat stroji. Úskalím je samozřejmě materiálová kvalita. Nelze jednoznačně degradovat plast, ale opět musíme srovnávat ušlechtilý plast a levný recyklát. Také kov není vždy zlato, meď nebo hliník. U rekuperačních jednotek se nepoužívá polystyren ale EPP neboli expandovaný polypropylen. Dobře ho znají modeláři a tam jsem dohledal:
Výhody : Je to lehký ,pružný a ohebný materiál. Běžná lepidla včetně sekundového jej neleptají. Modely není nutno potahovat a díky drsnému povrchu mají velmi příjemné letové vlastnosti (nízká pádová rychlost).
Nevýhody : Je asi desetinásobně dražší než polystyren, teplem dilatuje a deformuje se (pozor na model položený za zadním sklem automobilu) poměrně špatně se brousí.
Lepení : Použít můžeme styrolep, uhupor, chemoprén, Purex, Soundal 66A, sekundová lepidla. Z epoxidových lepidel je vhodné používat jen ta která jsou po vytvrzení pružná.

Konstrukčně není možné udělat jednotku z jednoho kusu a tak se díly musí spojovat. To je dost kritický moment, přesto, že výrobci disponují poměrně dokonalými vylisovanými zámky, nemusí vždy vše dokonale těsnit a to je u rekuperací zásadní. Protože se jedná o snahu zlevňovat, často je dopad i na ostatní vybavení jednotek. Obecně takové jednotky patří mezi low-end (nižší třídu).

[MIRAS]

Jestli dobře čtu, tak

U rekuperačních jednotek se nepoužívá polystyren ale EPP neboli expandovaný polypropylen...

Takže o polystyrenu není řeč.

[MIRAS]

Možná zakladatel vlákna netuší rozdíl (teď už možná ano) mezi EPS, XPS a EPP. Řekněme, že mi alespoň trochu. Když bych mluvil za sebe, bíle kuličky EPS, barevný bez kuliček XPS a EPP takový černý polystyrenu jen podobný. V rezervě u Oktávek je v tom uložený hever.
Tím by bylo mezi námi chemiky jasno .
Co by přidal někdo další? Není tu nějaký modelář? Nebo všichni lepí z balzy?

[Jiří Toufar]

To se omlouvám. Nevyznám se v materiálech. Měl jsem na mysli tu černou pěnovou hmotu podobnou polystyrenu. Je to dobrá volba? Praha píše, že jsou to jednotky nižší třídy, ale já jsem našel pěnové za 80 tis. Kč. To se mi nezdá levné a dodavatel to považuje za přednost. Nevyznám se, proto se ptám.

[Laďa Jaskva]

Dobrý den. Já se domnívám, že jde o nedorozumění a myslím si, že je řeč o skříni, kterou někdo vyrábí plastovou a někdo kovovou. Asi nepůjde o výměník, neboť zde i renomovaní výrobci používají plast na výrobu výměníků nejvyšší účinnosti ( PAUL ) http://www.rekuperace-cermak.cz/docs/te ... ist_CLIMOS. pdf
PS výměník z nějakého pěnového materiálu by měl účinnost jako dokořán otevřené okno.
S pozdravem Laďa

[MIRAS]

Láďa má pravdu. Mluví se jen o skříni.
Výměníky můžete nechat v klidu spát..drtivá většina používá stejné (a to včetně Paulu nebo Nilanu). Výměníky jsou Recair z Holandska http://www.recair.nl/nl/product_range.php

[celerON]

Jak je to s hlučností EPP jednotek? Našel jsem něco o akustice sice pro domácí studia, ale tam polystyren moc dobře nevychází.
V malých místnostech je nejlepší formou úpravy akustiky absorpce, tzn. pohlcení maximálního množství odrazů.
Jako doplňkové řešení můžeme nainstalovat i difuzéry, které mají za úkol odstranit opakující se echa a rezonátory, které absorbují konkrétní frekvenci, na kterou byly vypočteny.
Myslím ale, že pro začátek si v domácím studiu vystačíme s absorbéry
Obecně platí, že vyšší frekvence (od 1,5kHz výše) absorbuje každý materiál, který má trochu hrubší povrch, třeba i závěs na okně. Střední frekvence (300Hz-1,5kHz) už vyžadují nějakou masu materiálu a nejhůře se absorbují frekvence pod 300kHz, kde musíme mít akusticky dobře pohltivý materiál a ještě o značné tloušťce.
Pro začátečníky s akustikou je nejvhodnější pořídit širokopásmové absorbéry, které pohltí vše – basy, středy i výšky.
Prvním vhodným produktem pro takové prvky je minerální vata. Každý z výrobců (Rockwool, Orsil, Knauf a další) má v sortimentu typy vaty více vhodnější pro absorpci zvuku a méně vhodné. Je nutné se podívat do katalogu. Dobré zkušenosti jsou s produkty Orsil Orstrop, Isover Domo a Rockwool Airrock ND.
Dalším vhodným materiál je tzv. akustická pěna, která má otevřené buňky, dobře pohlcující zvukovou energii (v angličtině open cells foam). Komerčně prodávané produkty jsou od firem Auralex a Primacoustic, z českých firem například AC Plus. Pokud se nepletu, tak jde o polyuretan.
Vyvarujte se levných produktů, které se sice také nazývají „akustická pěna“, ale ve skutečnosti je to pouze molitan s uzavřenými buňkami, který má minimální absorpční schopnosti. Akustická pěna na bázi otevřených buněk bude stát cca 1000 a více Kč za metr čtvereční.
Poznáte ji např. tak, že když skrz ni fouknete, tak i u vetší tloušťky ji profouknete skrz. Obyčejný molitan o větší tloušťce neprofouknete.
Nevhodný materiál pro absorbéry je korek, polystyren, molitan, textilie a kdysi populární plata od vajíček.
Tyto materiály nám v případě členitého povrchu roztříští odrazy a v případě hrubšího povrchu pohltí vyšší frekvence, ale basy a středy vůbec neabsorbují.