Vysušování

[abraka]

Porad se mi lidickove ptaji, jestli nemame do sucho pri zapnuty rekuperaci. Doma mame normalni sucho, netusim co mam odpovidat.

[mirek]

Urcite maji na mysli suchy vzduch. Pokud mate doma vlhkomer, tak udaj zjistite prave tam. Nicmene v lete a i v zime pokud je nad nulou, tak muzete vetrat jak chcete a relativni vlhkost se moc nezmeni. Zkuste vlhkost vzduchu uvnitr domu sledovat az bude napr 10 stupnu pod nulou.

[Pedro]

Četl jsem na tzb diskuzi o vysušování vzduchu podle typu rekuperace, což souvisí i s tímto dotazem. Vysušování vzduchu závisí jen na intenzitě větrání. Píše se to všude, ale jsou to z hlav nevymlátitelný bludy, že aktivní nebo pasivní rekuperace to nějak ovlivňuje. Ovlivnit to může jenom nějaká další technologie, která bude vzduch opět vlhčit.
- použít klasický zvlhčovač
- použít entalpický výměník
- použít odparník
Vždycky jde o následné vlhčení přiváděnýho vzduchu dovnitř. Porovnávání energetický výhodnosti metody zpětného vlhčení je zcela jiná a nesouvisející záležitost. Pokles vlhkosti souvisí jen s intenzitou výměny vzduchu!

[Peggin]

Ovlivnit to může jenom nějaká další technologie, která bude vzduch opět vlhčit.

Trefa do černýho! Zajímalo by mě, jaký vlhčení je z hlediska zdravotního nejlepší. Neříkejte mi, že se do odtahovaný páry nebo kondenzovaný vody nedostane žádný svinstvo třeba z vaření nebo přímo z toho entalpickýho výměníku.

[Jarka Fárková]

Ovlivnit to může jenom nějaká další technologie, která bude vzduch opět vlhčit.
- použít klasický zvlhčovač

Nebude to spotřebovávat zase elektřinu?

[Martin Šperl]

Ano, paní Fárková, ale nic není zadarmo a skupenské změny na objednávku teprve ne. Přečtěte si příspěvky pana Metballa, skoro v každém druhém na to upozorňuje.

[metball]

Ave,
rosný bod je jedna z mnoha charakteristik (vlhkého) vzduchu.
Jde vždy o vyjádření jediného faktu:

Teplota,
tlak a
hmotnostní obsah vody
definují, co se bude s fází (skupenstvím ) vody dít.

Říkám tomu "numerická funkce měkký doraz".

Abyste byli schopni efektivně "kupecky" počítat/pracovat
s vlhkostí/sušením/vlhčením,
zapomeňte na obvykle používanou relativní vlhkost.
Nehodí se (mimo vágního hodnocení typu
"spokojenost, riziko nebo problém")
ani ku létání.
Realtivní vlhkost je pro 95% populace stejný průs..,
jako plovoucí základy ekonomických a finančních hodnot,
nebo tepelné účinnosti .

Nutností je znát "gramáž" vody
(je bez omezení aditivní, numericky triviálně podléhá zákonům zachování),
dobrým pomocníkem v kupeckých počtech je také "deficit rosného bodu".

Abych jen planě "neteoretizoval",
tak pro vás mám něco na hraní:

http://dpcalc.com/

Nezapomeňte přepnout na "Celestýny"
Není od věci si trošku přečíst i "to kolem".

Leč "Bojim, bojim!",
americký kontext nám leccos zamlží
(případně naopak, dobře se pobavíte).

iGoNY

P.S.:
V mém soukr - kontextu musím podotknout,
že problém ale vůbec nevidím ve zvlhčování
Pár misek s vodou
a ty MJ za sezónu nemáte šanci zaregistrovat
ani v hodně hubené portmonce.

P.P.S.:
M.j. v jiném vlákně směřuji PT diskutéra na určitý rozbor použití TepČerpa.
Skutečně, odvlhčování pro baráčníky nemá moc technických řešení ...
A je to prů... jak mraky (pro cca 25% lokalit v CZ určitě).

P.P.P.S.:
Dávejte bacha na fázové přeměny ve směsi silně přehřátých plynů
"dusík + kyslík + vébyt")
a "skoro" sytých par vody
a
na fázové přeměny "jednodruhové látky"
(např. v tepelných trubicích, chladiva v TČ, páry v turbíně v tepelné elektrárně, ...).

AVB

[Radek Němec]

Připojím k diskuzi obrázek.

Z domu jde vzduch odpadním potrubím a je jedno, jakým způsobem bude rekuperován. Při pohledu z domu je to již vzduch nepotřebný a jde jen o to,jak z něj získám potřebnou energii zpět. Přívodní vzduch jde jiným potrubím a není odvlhčován. Proto případný pokles vzdušné vlhkosti interiéru nemůže být negativně ovlivněn typem rekuperace. Záleží pouze na intenzitě větrání.

[mirek]

Záleží pouze na intenzitě větrání.

Ale, abych ohral alespon trochu te teple vody, tak prave musim vetrat intentitou velkou = vetsi "vysuseni interieru".

[Unstrech]

Já větrám většinou na stupeň 1(necelých 100m3/h) a jestě vypínám, když jsem v práci a nikdo není doma. Teplé vody je dostatek a nedohřívám elektricky. Dokonce můj poznatek je takový, že s klesající venkovní teplotou mám pořád dost teplý vody a raději bych víc přihříval vzduch. 100 kubíků za hodinu bohatě stačí. Díval jsem se i na bojlery s TČ /to byla moje původní cesta/ a tam je průtok 200 m3/h , ale vodu ohřejí za 5-6 hodin v zimě do 12. To je pořád kolem 100 M3/H v denním průměru. Podle mě je to vysušování trochu o něčem jiným. Lidi si chtějí vzduchem přitápět a dohřívají přívod, to je podle mě blbost.

[Pedro]

Kompresor může zapnout jedině tehdy, když běží ventilátor. Je už jedno jakým výkonem , nejméně však 20% nominálu = cca 60m3/h. V přiloženém protokolu z měření TÜV se uvažuje s objemem větrání cca 90 m3/h.

Z protokolu se dá vyčíst hodně zajímavých informací.
K vysušování přívodního vzduchu přímo v jednotce nedochází, objem vodní páry v nasávaném vzduchu a vzduchu přiváděném do místnosti je stejný.
Když se podíváme na energetický zisk (Enthalpie-Differenz) je 1,113 kW a to ještě k tomu běží kompresor (0,461kW) tj. celkový aktuální výkon při venkovních -3°C je 1,6 kW. K zpětnému ohřátí přívodního vzduchu na 21°C tj. 100% teplotní rekuperaci je potřeba 0,8 kW. Zbylých 0,8 kW se použije na ohřev TV. K ohřátí celé nádrže je potřeba cca 10 kWh, tj. zbylým výkonem 0,8 kW bychom ji ohřívali cca 12-13 hodin, například přes noc, pak můžete jednotku vypnout.
Pokud tedy budu větrat 12-13 hodin denně objemem 90m3/h, je to stejné jako 45m3/h nonstop. To se mi jako převětrávání nezdá.

[Harazim zvlhcovani]

Koho zajímá proč je vzduch v zimě suchý,když se ohřeje v bytě, interieru, ve fabrice rádi dáme vysvětlení přímo, nebo na našich http://www.drekoma.cz se dozvíte více. V roce máme cca 5 500 hodin vzduch v interierech o nižší vlkosti než 45% při teplotě cca 21°C a jen cca 3 500 hodin je vlhskost pro žití dostatečná. |při použití rekuparecí klesá lvhkost až na 20% , pokud nevaříme knedliky, či noky, nebo jiným způsobem uměle zvlhčujeme byt a interiery.