Vybíráme rekuperačníí jednotku

[MIRAS]

Zajímalo by mě, jaká je obliba jednotlivých značek rekuperačních jednotek. Je mi jasné, že to nemusí být příliš objektivní, ale to až tak nevadí. Nevymýšlím žádné hodnotící hledisko, jde jen o oblibu a ať si každý dá hlas podle sebe.

PS. Vedle hodnotného vzduchařského tématu také něco pro pobavení http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f= ... 6082#p6082

[Peggin]

To by mě zajímalo, zda anketu více ovlivňují čtenáři nebo pracovníci marketingu.
pro MIRASE: Baví mě to!

[marus]

ano marketing vede:)

[MIRAS]

probouzím:-)

[Mathilda]

Nevymýšlím žádné hodnotící hledisko, jde jen o oblibu a ať si každý dá hlas podle sebe.

Tohle je dost tenký led, ale zase na druhou stranu jde o výběr nejoblíbenější jednotky a ne o kritiku špatných jednotek.
Škoda, že tu není zastoupení po jednotlivých typech.
Pro rodinné domy je to u mě jasné.
1. místo - Nilan Compact: komplexní řešení větrání, chlazení, ohřev TUV, kombinace pasivní a aktivní rekuperace. Neznám nic, co by tuhle jednotku dokázalo přeskočit. Zajímalo by mě, jestli by někdo dokázal vůbec najít alespoň trochu rovnocenného konkurenta.
2. místo - to nechávám neobsazené. Mohla by tam patřit od Nilanu VPL15 s tepelnými trubicemi. Zase technologie bez srovnatelné konkurence. Aktivní rekuperace, chlazení, dohřev vzduchu bez ohřevu TUV. Jsem zvědavý na avizovanou novinku Nilan GOTT, která se kombinuje aktivní a pasivní rekuperaci dohromady. V praxi jsem ji neviděl, takže zatím druhé místo neobsazuji.
3. místo - kvalitní pasivní rekuperace a to by mohl být Paul Novus 300 nebo Nilan CT 300.

[Jan Kalvoda]

Proč zrovna jednotka all_in_one? Není lepší obyč. pasivka a tepelný čerpadlo?

[KorDa]

Proč zrovna jednotka all_in_one? Není lepší obyč. pasivka a tepelný čerpadlo?

Přečtěte si diskuzi ohledně sestav pro RD http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f=22&t=1202
VZT Praha udělal velmi zajímavý rozbor a tam najdete i odpověď na svoji otázku.

SESTAVA 02
...Rekuperační jednotka je pro zatím volena s pasivní rekuperací jako levná alternativa. Obvykle jsou zákazníci zaskočeni zamrzáním v zimním období. Když jednotka nezamrzá, má obvykle malou účinnost. Zákazník to nemá šanci poznat. Nainstaloval rekuperaci a tak je spokojen. K těmto typům jednotek je potřeba počítat s předehřevem a to buď elektrickým nebo zemním výměníkem. Záměrně zde nebudu mluvit o podvodných systémech regeneračních, které někteří prodejci označují za rekuperační jednotky. Je to neúčinný systém, kdy jednotka větrá zanedbatelným objemem přímo skrz zeď do místnosti.

[adams1983]

Zdravím,
co poviete na kombináciu od firmy Comair, RJ + zemný vymennik + TC vzduch voda pre nízko-energetický dom? Uz sa strácam v tom čo je lepšie , či aktívna RJ alebo pasívna ,ale každopádne sa bojím prehrievania domu v lete. V poslednom období nie sú problém tuhé zimy ale teplé leta.
Diki.

[Jan Beran]

Vezměte to v principu bez značek. Pasivní jednotka chladit nebude a zemní výměník tomu příliš nepomůže. Zemní výměník slouží hlavně proti zamrzání v zimě. Chcete-li jednotku jenom na větrání, může to být klidně i pasivní, ale nezapomeňte na jíž tisíckrát zmiňované zamrzání v zimě. Na to ale stačí el. předehřev. Investice do zemního registru a zejména jako do hotového výrobku, který si neuděláte svépomocí sám, je naprosto nenávratná investice a stejnou službu udělá i uváděný el. předehřev.
Zkuste si to i přepočítat z pohledu peněženky. Slušně vybavená jednotka je 50.000 Kč + zemní registr kompletně za dalších 50.000 Kč. Za 100.000 Kč (4.000 €) získáte jen větrání. To je málo muziky za tolik peněz.
Aktivní rekuperaci můžete mít za 80.000 Kč a vedle větrání je to i chlazení a v zimě dohřev vzduchu, který je provozně levný.
Buď zůstaňte jen u pasivní jednotky a nechte to jen na větrání a nebo jděte do aktivky s chlazením.

[adams1983]

Ďakujem , za odpoveď. Popravde som si práve myslel,že tento glykolový zemný výmenník my poskytne väčší chladiaci výkon ako aktívna rekuperácia Príde my na hlavu,že .ako píšete zaplatím dvojnásobok a výsledkom je horší ako u aktívnej rekuperácie. Ako som písal dosť sa bojím prehrievanie a to nie len vplyvom vonkajšej teploty ,ale aj trebárs varenia počas leta.
Takže podľa Vás ta aktívna rekuperácia uchladí viac ako zmeny glykolový výmenník?
Diki.

[Jan Beran]

Výkon chlazení je obecně dán velikostí chladiče a jeho povrchovou teplotou. Je to podobné jako u topného výkonu radiátoru, kde topný výkon udává jeho velikost a teplota topné vody. Druhá věc je průtok vzduchu a jeho limitní teplota akceptovatelná pro přívod do místností. Nelze tedy úplně jednoznačně porovnat výkony chlazení, pokud neznáme jednotlivá zařízení ke srovnání. Většinou jsou však chladiče pro podobné průtoky vzduchu i podobně veliké a v létě těžko dosáhnete tak nízkých teplot, jaké jsou na výparníku aktivní rekuperace ( nebo klimatizace, tepelného čerpadla, atd.), to znamená, že výkon bude chlazení bude obvykle menší. V zimě to pak stačí proti zamrznutí, ale o dohřevu nebo podílu na vytápění už lze mluvit jen teoreticky. Solankový výměník nemá ekonomický význam pro rekuperaci. Je to nákladné i pro klasické tepelné čerpadlo země-voda a i proto se častěji volí varianta vzduch-voda. Přesto u klasického TČ lze očekávat určitý ekonomické efekt, pro rekuperaci je to ztrátové z ekonomického hlediska vždy. Je tu však ještě hledisko enviromentální - zelené, které bez ohledu na investice může z hlediska primární energie do zvrhlých dotačních titulů a nesmyslných výpočtů mít svůj čistě teoretický efekt. To známe i z jiných případů. Větrná elektrárna postavená za dotace díky nějakému teoretickému zelenému výpočtu se může investorovi vyplatit i v závětří. Složí se mu na ni ostatní poplatníci v zelené složce energie na svých vyúčtovacích fakturách, kdyby si ji však měl stavět a provozovat za své, nikdy by se do takového šílenství nepustil. Solankový zemní registr je na tom stejně.

[adams1983]

No pravdu povediac som na začiatku premýšľal nad aktívnou rekuperáciou ,ale bol som "presvedčený" predajcom ,že kvapalinový výmenník to uchladi/predhreje lepšie ako aktívny rekuperácia. Ok tak späť k pôvodnému plánu a kúpe Nilanu VLP 15 K . AKé potrubie by ste doporučili ?bojím sa že odpoveď poznám - spiro.Tu sa bojím zložitosti realizácie svojpomocne.

[Leonardo]

Nebál bych se svépomocí dělat spiro. Nechte si to od někoho ukázat a budete překvapený, že to zas taková věda není. Jestli chcete dělat hadice, udělejte klidně hadice. Tlaková ztráta bude sice větší, ale není to nic zásadního. Dělá se to i pro aktivní rekuperace http://www.nilanuk.com/portfolio/250m2- ... mily-home/

[Leonardo]

Ave "da Vinci",rád Vás opět vidím na LuftFóru

...a možná bude ještě líp, blbost ze stajlované šaliny je poražena, leč ještě se zmítá...
Co se týče hadic, beru to jako ústup fyziky tlaku obchodnímu. V rodinných domech nejsou těch hadic kilometry a tak horší řešení lze kulantně nazvat kompromisem. Když se pak zváží všechna pro a proti, cena a konkurenční cena, je mávnutí rukou na pascalem celkem rozumné gesto. Malé p používám záměrně.

[Leonardo]

A rozumně navržené korugované HADICE na tom mohou být stejně,
jako TO blbě
navržené spiro ...

Je to přesně tak.
Já zase teorii musím prověřovat praxí. Někdy je takové ověřování i celkem prča. Ani jsem nevěděl, že ty trubky můžou být až tak interesantní, že se o nich chtějí vyprávět i nestavebníci.
Když už jsme u těch hadic, tak jsou v nich velký rozdíly. Mohl bych klidně napsat, který dvě značky jsou super a co je odpad, ale dokud tu nebude celá parta od Podstřechy až po Donžuvačky zpátky, je lepší jen naznačovat.
Takže až se někomu dostane do ruky hadice na rozvody, ať se podívá dovnitř. Vnitřek korugované neboli zvlněné, pravidelně článkované trubky musí být hladký. Pokud je hadice korugovaná i uvnitř, pryč s tím.
Druhá věc je právě ta vnitřní vrstva. Velmi na ní záleží. Nesmí praskat, nesmí se deformovat. Testujeme asi 40 cm dlouhý kus několikerým ohýbáním a zásadní je maxiohyb, kdy jsou oba vjezdy do tunelu vedle sebe. Není dobré testovat delší kus hadice, protože pak nelze jednoduše uvnitř dohlídnout na výsledek testu. Jakmile dojde k potrhání vnitřní vrstvy, hadice od takového výrobce nebrat ani zdarma. Ceny na trhu jsou propastně rozdílné a šunt je za desetinu kvality a pro rozvody je to nepoužitelné. S hadicema se dělá poměrně rychle, takže i test by měl být včasný a nečekaný. Kdo si chce být opravdu jist, musí testovat za mrazu a nebo testovaný vzorek nechat ochladit pár minut v lednici.
Další ořech je v systému napojování na rozdělovače a koncové segmenty. Řeč je o darech přátel Drewa, Hancocka a Bužírkina. Všichni totiž svým způsobem řeší systém těsnosti spojů. Někdy se spoj ještě dotěsní páskou, jindy vymezuje gumovou podložkou a nebo dokonce smršťovačkou, které se do výsledného tvaru pomáhá horkovzdušnou pistolí. A zejména to poslední se musí dost opatrně, ono se to moc zkontrolovat nedá, kdo také nosí po kapsách revizní kameru, že? Jakmile se hadice lepí montážníkovi na rukavice, je to moc
Až budete volat Houston, ptejte se taky na izolace. Vidim to na fotkách dost často, jak se hadice bez izolace válejí na betonu nebo dokonce zalévají do betonu. Tak pravda, jsou pak poměrně stabilní vůči vnitřním proudům, nebudou nikde vibrovat, ale pokud mají vodit i teplo nebo chlad, uff...Houston se zapotí.

[Ferin]

Takže až se někomu dostane do ruky hadice na rozvody, ať se podívá dovnitř. Vnitřek korugované neboli zvlněné, pravidelně článkované trubky musí být hladký. Pokud je hadice korugovaná i uvnitř, pryč s tím.

Ty hadice se údajně dělají kurugovaný i zevnitř záměrně. Na hladkých hadicích totiž začne časem nevyhnutelně ulpívat prach (otázka je, jak moc ho bude), kdežto ta korugovaná vytváří minivíry, který tu hadici kontinuálně čistí. Musí mít ale dostatečně velkej průměr.
Prodávám, jak jsem nakoupil.

[Leonardo]

Ty hadice se údajně dělají kurugovaný i zevnitř záměrně. Na hladkých hadicích totiž začne časem nevyhnutelně ulpívat prach (otázka je, jak moc ho bude), kdežto ta korugovaná vytváří minivíry, který tu hadici kontinuálně čistí. Musí mít ale dostatečně velkej průměr.
Prodávám, jak jsem nakoupil.

Dobrá marketingová práce, ale dost nesmysl. Což o to, vírů tam bude víc než je třeba, ale že by to bylo samočistící, je fakt hloupost. Prach jsou pevné částice a odstředivé síly je budou hnát právě do všech zákoutí, do všech drážek, co se uvnitř hadic naskytnou. Ještě větší peklo udělá mastný prach. Hadice jsou dvouplášťové a uvnitř hladké, jinak jsou to levné chráničky na kabely, co se VZT hadicemi nemají nic společného. Je až s podivem, na co obchoďák nepřijde

[Leonardo]

Ukázka kusu správné hadice. Uvnitř je hladká. Díky tomu, že je vnitřní vrstva průsvitná, vypadá jako korugovaná i zevnitř, ale není.

[Leonardo]

Ave da Vinci (na ZeměPloše samozřejmě da Quirm!)

Škoda, že už Terry nic nepřidá..

s DÉLKOVOU JEDNOTKOVOU cenou 42,- až 55,- .
Pro je už přes 80,-, nebo ji lze získat lépe a radostněji?

Ufiknul jsem kus z role, takže moje foto postrádá vodotisk K cenám. Nákup super kvalitní hadice je 1,2 €/m (33,60 Kč/m) a to od germánských kmenů. Už napovídám výrobce. U nás pak záleží na loupežníkovi, co za kolik to pustí do distribuce.
A teď, milé SFO...od Polanů či snad Vislanů lze stejně modrá hadice koupit za 0,1 €/m (2,80 Kč/m). Někdy lze poznat černou vnitřní vrstvou (někdy - jinak doporučuji popsaný test). Myslíte si, že Mr. Sarka Farka pak takovou hadici nabídne na českém jarmarku výrazně levněji? Ne..ééé, podrží si cenu a ještě vymyslí, že třeba černá výplň má silně termohypokonvekční funkci a namastí se, co se mu do kapes vejde.

[Tomáš]

Dobrý den,jen takový dotaz.
Myslíte,že je dobré větrat celý život v RD plastovými hadicemi?Osobně z toho mám strach,dýchat celý život vzduch,který může být těmito "plastovody" ovlivněn.