Re: Jak chladit podkroví?
Napsal: 03 čer 2011, 21:34
Ave PT readers.
Čím víc si srovnávám v hlavě každodenní reálné poznatky
z relativně dobře zateplených "baráků",
tím víc vidím toto:
1) Zapoměli jsme rozdat dresy.
Zimní teplo - to by byly naši domácí.
Letní teplo - to by byly hosté.
(ano -y, tepla jsou neživotná
)
2) Postavili jsme kolem sebe cosi, jako stěnu z diod či zpětných klapek.
Ven, ty hodné zimní teplo, nesmíš.
No a ty zlé letní, šupajdá a pudeš pěkně samo.
3) Brutálně kašleme na poučku, že mimo vakua (= absence látky)
má každá látka jak
tepelný odpor tak i
kapacitu.
Jakmile se jednou masa nabije, je opět potřeba ji zase vybít.
A elektrikáři ví, co to je časová konstanta!
4) Už vůbec prdíme na to, co nám dokáže vyvést čtvrtá mocnina.
5) O nedostatcích v praktikování základních pouček geometrie píši na více dalších místech.
Co z toho plyne pro boj s přehříváním?
Když se nám plíživě nabije lehká konstrukce střechy (tu 50 onde 77.77°C),
a pak na nás sálá 33.333°C skutečně velkou plochou,
a mi se ji snažíme
srandovními 3-6 [W m^-2 K^-1]
odejmout teplo přes kapacitu vzduchu 900 [J m^-3 K^-1]
s tím že současně víme/tvrdíme,
jaký je ten vzduch dobrý izolant
a že nechceme průvan, Archimédés nás nebolí, ...
musíme nakonec akceptovat,
že neuhrajeme ani remízu.
Zkuste si tipnout, jak velká vrstva se podílí na sdílení tepla konvekcí
(což jestiť spojenina
KONdukce - vedení a
adVEKCE - v kontextu nejlépe cosi jako "našoupnutí").
Bojim bojim,
že zanedlouho už nebude platit dnešní poučka,
že energie na chlazení
je jen 3x dražší,
než ta na topení.
iGoNY
Čím víc si srovnávám v hlavě každodenní reálné poznatky
z relativně dobře zateplených "baráků",
tím víc vidím toto:
1) Zapoměli jsme rozdat dresy.
Zimní teplo - to by byly naši domácí.
Letní teplo - to by byly hosté.
(ano -y, tepla jsou neživotná
)2) Postavili jsme kolem sebe cosi, jako stěnu z diod či zpětných klapek.
Ven, ty hodné zimní teplo, nesmíš.
No a ty zlé letní, šupajdá a pudeš pěkně samo.
3) Brutálně kašleme na poučku, že mimo vakua (= absence látky)
má každá látka jak
tepelný odpor tak i
kapacitu.
Jakmile se jednou masa nabije, je opět potřeba ji zase vybít.
A elektrikáři ví, co to je časová konstanta!
4) Už vůbec prdíme na to, co nám dokáže vyvést čtvrtá mocnina.
5) O nedostatcích v praktikování základních pouček geometrie píši na více dalších místech.
Co z toho plyne pro boj s přehříváním?
Když se nám plíživě nabije lehká konstrukce střechy (tu 50 onde 77.77°C),
a pak na nás sálá 33.333°C skutečně velkou plochou,
a mi se ji snažíme
srandovními 3-6 [W m^-2 K^-1]
odejmout teplo přes kapacitu vzduchu 900 [J m^-3 K^-1]
s tím že současně víme/tvrdíme,
jaký je ten vzduch dobrý izolant
a že nechceme průvan, Archimédés nás nebolí, ...
musíme nakonec akceptovat,
že neuhrajeme ani remízu.
Zkuste si tipnout, jak velká vrstva se podílí na sdílení tepla konvekcí
(což jestiť spojenina
KONdukce - vedení a
adVEKCE - v kontextu nejlépe cosi jako "našoupnutí").
Bojim bojim,
že zanedlouho už nebude platit dnešní poučka,
že energie na chlazení
je jen 3x dražší,
než ta na topení.
iGoNY
.
... .
.
.
)