Tlakové ztráty

[ferol]

Hele je to něco jako síla kterou musí zevnitř zatlačit šampus na na špunt, aby vylítnul z flašky. Nevim jakuž to napsat.

Moc krásný příklad Představte si, že by z láhve vedla dvě stejná hrdla. Tlak uvnitř láhve nemusí být 2x tak velký, aby vystřelil špunt, než by stačilo k vystřelení jednoho.

No ozaj krásny príklad, ak by to boli rovnaké hrdlá s rovnakými zátkami (rovnaké podmienky) tak pri prekonaní tej hraničnej sily (protitlaku) vystrelia obidva súčasne (podobné ako keby boli v nejakom potrubí poistné ventily dimenzované na rovnaký tlak). Nie je potrbné vytvoriť žiaden tlak navyše. Len objem potom vytekajúceho šampanského sa rozdelí na 2.

Necital som sice celu diskusiu, ale zaujal ma tento priklad so sampusom a dvomi hrdlami...ak to ma byt dokaz, ze tlakova strata je rovnaka pre jeden velky stopel (spunt) a tak isto aj pre 2 mensie stoplne...tak ja by som to videl asi takto:

Stycna plocha jedneho stopla je urcite mensia ako stycna plocha dvoch stoplov, pri rovnakej ploche prierezu otvorov. Stycna plocha je v tomto priklade trecia plocha. Cim vecsia trecia plocha (ked vychadzam z predpokladu, ze stople v oboch pripadoch sa "tlacia" v otvoroch ku sklu rovnako), tym padom je potrebne zvnutra flase potrebna vacsia sila pre dva stoplne na to, aby vyleteli...

zaver: dva stople = vacsia tlakova strata

(dufam, ze som nebol mimo, o com ste sa bavili

[Rovi]

zaver: dva stople = vacsia tlakova strata
(dufam, ze som nebol mimo, o com ste sa bavili

Ferol neni to tak když budou všechny špunty stejný stačí síla, která vyrazí jeden.

[ferol]

zaver: dva stople = vacsia tlakova strata
(dufam, ze som nebol mimo, o com ste sa bavili

Ferol neni to tak když budou všechny špunty stejný stačí síla, která vyrazí jeden.

no mne to ale nejde nejako do hlavy... lebo ja potrebujem, aby vsetky vyleteli naraz....predsa "potrebujem vzduch" za vsetkymi stoplami..

ked si zjednodusene predstavim nasledovnu situaciu (budem riesit 1kus proti 4 kusom kvoli jasnym cislam):
1/ stvorcovy stopel 10x10mm - tak ten ma prierez 100mm2 a obvod 10x4=40mm
2/ 4 mensie stvorcove stople po 5x5mm - spolu maju tiez prierez 100mm2, ale ich obvod uz je dokopy 5x4x4 = 80mm

cize 4 mensie stople maju 2x vacsi obvod pri rovnakej ploche prierezu (teda 2x vacsiu plochu, kde sa dotykaju stople skla flase)

a mne sa laicky preto zda, ze aby som vyrazil vsetky 4 stople naraz von, musim vyvinut vacsi tlak, pretoze trecia plocha (cize aj sila, ktora stoplne drzi vo flasi) je vacsia

ak to takto nie je, skuste mi to nejako vyvratit

[Návštěvník]

Síla je síla, síla po dráze (posun špuntu v hrdle flašky) je práce, síla na plochu (šampaňský na plochu špuntu) je tlak. Když ještě přidáme k práci čas, máme výkon. Řeč je o síle a tlaku. Plocha špuntu se nezvětšuje a tedy k vytlačení jednoho špuntu je potřeba určitá síla (tlak), k vytlačení třeba deseti dalších nebude třeba větší síly, něco jiného je to s vykonanou prací a výkonem, když to ještě budeme stopovat.

[ferol]

OK, ked zoberiem, ze je to tak ako pisste...otazka je nasledne takato:

Ked k vytlaceniu viacerych netreba vacsiu silu (tlak), ako je to potom ale s vykonom?
Treba vacsi, alebo ostava taky isty ako pri jednom stopli?

[Palouš]

Laickým pohledem síla bude stejná, ale práce se vykoná více a v čase i větší výkon. Původně šlo o distribuci vzduchu anebo vody. Tam už ty špunty nejsou košer přirovnání. Protože se nejedná o kontinuální jev, to už je lepší zase rozdělená proudnice dvou hasičů. Když budeme požadovat, aby jim voda stříkala z obou proudnic stejným průtokem, musíme mít větší výkon čerpadla. Tak to vidím já.

[ferol]

no aj ja to tak nejako vidim...akokolvek to budeme opisovat a prirovnavat, mne to stale vychadza tak, ze je potrebny proste vacsi vykon jednotky pre dve tensie hadice ako pre jednu vacsiu

[Palouš]

Připletl jsem se k tématu skoro náhodou, neberte mě za slovo. Já to vidím jinak. Musíme si ujasnit, kolik vody chceme někam dopravit. Zvolím si 20l/min. Když to rozdělím na 10l/min. + 10l/min. Nemusím zvyšovat výkon čerpadla, když bude tlaková ztráta stejná. Tím se vracíme na začátek diskuze, zda je tlaková ztráta stejná. To já spočítat neumím.

[metball]

Síla je síla, síla po dráze (posun špuntu v hrdle flašky) je práce, síla na plochu (šampaňský na plochu špuntu) je tlak. Když ještě přidáme k práci čas, máme výkon. Řeč je o síle a tlaku. Plocha špuntu se nezvětšuje a tedy k vytlačení jednoho špuntu je potřeba určitá síla (tlak), k vytlačení třeba deseti dalších nebude třeba větší síly, něco jiného je to s vykonanou prací a výkonem, když to ještě budeme stopovat.

Uctivost nejhlubší Návštěvníkovi.

A to zcela bez přídechu ironie.
Jeden z mála, který si neplete STATIKU s DYNAMIKOU.
V tomto konkrétním případě při triviální aplikaci pravidel mechaniky tekutin.

Pro hloubavé:
Je zcela jasné, že žádné auto se nemůže rozjet (dostat se z klidu do pohybu). Přesto dnes a denně pozorujeme kolem sebe tento "zázrak". Řidič s pomocí spojky aplikuje třebas na 30-ti tunové auto nekonečně velké zrychlení (z 0.0 na libovolně malou rychlost).
Přesto tvrzení, že motor vyvinul nekonečně velkou sílu (kroutící moment, výkon) je víc než demagogické.

Pro znalé iGIN's Key: Dirakův impuls.
např. http://en.wikipedia.org/wiki/Dirac_delta_function

Pro zbytek:
Omluva, že jsem se už neudržel a ty "ovisogogické" řeči v tomto vláknu okomentoval.
Nebýt Návštěvníka,
považoval bych napsání těchto několika řádek za absolutní ztrátu energie a času.

MetBall

P.S.:
Návštěvník, návštěvník, ...
Není to snad Host?
A víte Návštěvníku, jak to je?
"Host do domu, vidle do ruky!"
Tož tak.

iGoNY

[janulo]

Podla obrazka:
https://docs.google.com/drawings/d/1_QO ... =301&h=175
uvazujme hasicku hadicu Rb, ktoru rozdelime na dve rovnake uzsie hadice Rc. Co som fyzikalne nepochopil, ze sa celkova tlakova strata pocita ako Rb+Rc a nie Rb+Rc/2 ? Rb a Rc predstavuju celkove tlakove straty usekov, vedenie je uz len pre nazornost. Ziarovka predstavuje cokolvek od skratu po nekonecny odpor, preco je ziarovka nekonecnym odporom?

[Honza Hons]

Já si myslím, že tlakové ztráty jsou jedna věc. Jak napsal

..Plocha špuntu se nezvětšuje a tedy k vytlačení jednoho špuntu je potřeba určitá síla (tlak), k vytlačení třeba deseti dalších nebude třeba větší síly...

Tlaková ztráta tedy určuje, jak má být silná jednotka, aby protlačila potřebné množství vzduchu. Můj dotaz směřuje k dalšímu

..něco jiného je to s vykonanou prací a výkonem, když to ještě budeme stopovat.

Jetliže tedy bude rozvod členitější a jednotka bude tlačit vzduch silou po delší dráze a tedy vykonávat větší práci, bude i větší výkon za určitý čas a větší výkon znamená i větší příkon jednotky. Rozumím tomu dobře?

[STS Chv-Brod]

Zajímalo by mě, jestli tlaková ztráta znamená určitý odpor, který musím překonat pro posun 1 m3 vzduchu po 1 m rozvodu tou nejobtížněji průchozí větví nebo je to až finální hodnota určující celkový tlak potřebný k protlačení 1 m3 tou nejobtížněji průchozí větví rozvodu?

[STS Chv-Brod]

Ještě doplním dotaz. Jaká je souvislost mezi spotřebou jednotky, když bude tlačit 2 m3 vzduchu 1 trubkou nebo 2 trubkami po 1 m3 (trubky jsou stejné).

[KorDa]

bez dovolení vybírám to nejpodstatnější:

Ona do nebe volající BLBOST je i odsouzení
Hranatého potrubí nebo "vysavačovejch" hadic.
Z HLEDISKA TLAKOVÝCH ZTRÁT, samozřejmě.
!Jen! z hlediska Tlakových ztrát.

Z praktického hlediska nenaměříte zásadní rozdíl mezi hadicovým nebo pevným potrubím s ohledem na množství vzduchu a spotřebu jednotky. Měřil jsem stovky jednotek a plus/mínus naměříme v součtu odpovídající objem výkonu jednotky (často s rezervou) a spotřeba zase s rezervou odpovídá příkonu ventilátorů. Rozdíl je především v ceně potrubí / hadic a hlavně v jejich izolaci. Neizolovat přívody je barbarství a hloupá krátkozrakost.

Izolované a neizolované hadice VZT