Airforum.cz

[quote="mtx"]Mně se celý ten vzorec a to včetně podobného pro výpočty EN308 naprostým nesmyslem. Ve jmenovateli máte ODTAH - SÁNÍ. Co když bude teplota vzduchu uvnitř (odtah) stejná jako je teplota vzduchu venku (sání)? Tedy uvnitř 20 st. a venku také 20 st. C? Ve jmenovateli vyjde 0 a celý vzorec je k ničemu. Podle mě by vzorec měl mít pevně stanovené podmínky a do výpočtu pevně dané konstanty dle nějaké normové shody. Například hodnota sání vždy 3 st. C, hodnota odtahu vždy 21 st. C. Hned by bylo jasné, za jakých podmínek se tato účinnost udává a pro všechny jednotky by to bylo shodné.[/quote]
A co potom pro sem-tam pšuky, neboli rekuperace, které otáčí směr větrání sem tam. Na TZB píšou, že ho dokonce zařadili do dotačního programu. Jak totiž takový větrák může mít ODTAH-SÁNÍ? Když větrá (rozuměj lehce vane) dovnitř, má SÁNÍ a současně žádný ODTAH. V opačné periodě při větrání (rozuměj pokusu o vanutí i ven) má ODTAH, ale žádné SÁNÍ. Co soudruzi do vzorce dosadili? Nebo jak si EN 308 přiotočili, abychom za státního souhlasu mohli všichni přispívat spoluobčanům na nákupy hloupostí? Nemáme na hrbu už těch hloupých povinných odvodů dost?

[quote="Pedro"]Pořád mi vrtá hlavou, jak můžou různý jednotky, ale se stejným výměníkem [b][color=#008000]re[/color][color=#00BF00]cair[/color][/b] mít různé účinnosti.
Díval jsem se na vzorec, kterým se počítá účinnost podle PHI Darmstadt.
[attachment=1]účinnost.png[/attachment]
česky:
[u]ODTAH - VÝFUK + (teplo z ventilátoru)[/u]
ODTAH - SÁNÍ
[size=150]Neutíkejte, není to nic složitého.[/size]
ODTAH je stejný ve čitateli i jmenovateli, teplo z ventilátoru je nějaké a pokud jsou slušný motory, tak to bude zase plus/mínus podobný u všech jednotek a prostě nějaký teplo uvolní.
Takže o co jde?
[u]VÝFUK[/u]
SÁNÍ
[/quote]
Mně se celý ten vzorec a to včetně podobného pro výpočty EN308 naprostým nesmyslem. Ve jmenovateli máte ODTAH - SÁNÍ. Co když bude teplota vzduchu uvnitř (odtah) stejná jako je teplota vzduchu venku (sání)? Tedy uvnitř 20 st. a venku také 20 st. C? Ve jmenovateli vyjde 0 a celý vzorec je k ničemu. Podle mě by vzorec měl mít pevně stanovené podmínky a do výpočtu pevně dané konstanty dle nějaké normové shody. Například hodnota sání vždy 3 st. C, hodnota odtahu vždy 21 st. C. Hned by bylo jasné, za jakých podmínek se tato účinnost udává a pro všechny jednotky by to bylo shodné.

Dobry den,

jde sice o stejny recair, nicmene s jinou hloubkou. Hlubsi vymeni=vetsi prestupna plocha=vetsi ucinnost. Samozrejme udaj je pri rovnosti prutoku a kondenzace se neuvazuje.

P.Ing

Pořád mi vrtá hlavou, jak můžou různý jednotky, ale se stejným výměníkem [b][color=#008000]re[/color][color=#00BF00]cair[/color][/b] mít různé účinnosti.
Díval jsem se na vzorec, kterým se počítá účinnost podle PHI Darmstadt.
[attachment=1]účinnost.png[/attachment]
česky:
[u]ODTAH - VÝFUK + (teplo z ventilátoru)[/u]
ODTAH - SÁNÍ
[size=150]Neutíkejte, není to nic složitého.[/size]
ODTAH je stejný ve čitateli i jmenovateli, teplo z ventilátoru je nějaké a pokud jsou slušný motory, tak to bude zase plus/mínus podobný u všech jednotek a prostě nějaký teplo uvolní.
Takže o co jde?
[u]VÝFUK[/u]
SÁNÍ
Aby byla účinnost co největší, je potřeba, aby se teplota výfuku z domu co nejvíce přiblížila sání čerstvého vzduchu z venku.
[size=150]Teď přichází okamžik pro možný švindl.[/size]
[attachment=0]PHI.jpg[/attachment]
Když bychom rovnou pustili trochu sání do výfuku, tak se teploty budou vyrovnávat a zlomek půjde k 1, resp. ke 100% a tak se nažene vyšší účinnost.
Zkusil jsem svoje podezření opřít ještě o nějaký další fakt.
Existuje totiž parametr, kterému se říká vnitřní netěsnost a ve všech zkušebních protokolech se uvádí. Je to právě ono nepřefukování vzduchu mezi jednotlivými částmi jednotky.
Jednu z nejvyšších účinností s výměníkem [b][color=#008000]re[/color][color=#00BF00]cair[/color][/b] má jednotka Paul Novus 300 (účinnost 93% ), podíval jsem se na hodnotu vnitřní netěsnosti a hle 0,54 % (limit jsou 3 %).
Stejný výměník má třeba LWZ 270 od Stiebelu (účinnost 83% ), jenže vnitřní netěsnost má ani ne poloviční než Paul Novus a to jen 0,24 %.
To už jsem trochu znejistěl a díval jsem se další jednotky se stejným výměníkem Innoair 300 DC (účinnost 93 %) a netěsnost 0,54 %. Markantní to bylo u jednotky AERA Eqonic (účinnost 91%) a vnitřní netěsnost dokonce 1,71 %. A třeba Helios KWL 270, opět stejný výměník a najednou horší účinnost jen 84 %, ale více těsní, protože vnitřní netěsnost je 0,42 %.
Co myslíte, kápnul jsem na něco nebo jsem vedle?