Airforum.cz

SFO píše:Jarda zase kopíroval a nechápal co.
Leč nelenil a nechal si to POTENTOVAT.

To je naprosto přesná definice pan Šalého. Kdysi ho pan Šperl nazval Broukem Pytlíkem, co všechno znal jen z kina. Jakou hodnotu má asi takový užitný vzor? Formálně špatně, autor to neumí ani vysvětlit (viz jeho obligátní: je to složitější..) a tak jako jediného spokojeného vidím právníka, co sepsal přihlášku a vyinkasoval honorář. To je asi tak jediné, co se s tím stane. Ochrana nemá co chránit, nikdo nic nenapadne, vyrábět se to nikdy nezačne.

ne ne. Je to složitější. Takto a jednoduše odpovědět se tu bohužel nedá. (je to na delší vysvětlení). Ale... COP je vždy vyšší při vyšší teplotě vzduchu a nižší při vyšší teplotě vody, bez ohledu na chladivo, ale různý podle druhu chladiva a provedení TČ !!!!

Zajímalo mě, jak je řízena teplota výparníku. Je to dáno tlakem chladiva a typem chladiva? Myslel jsem si, že je to nějak továrně nastaveno a kolísání je jen v několika stupních. Takže tomu mám rozumět, že když je v okolí výparníku 30°C, je ochlazován o stejné teplotní delta jako při -10°C? A vše je bez vlivu na celkovou účinnost? To má chladivo konstantní fyzikální vlastnosti v teplotách -20°C jako při +35°C?

Teplota výparníku je daná teplotou vzduchu a vlastní konstrukcí TČ. Jaké dva hydroboxy máte na mysli? jeden pro nízkou teplotu vody a druhý pro vyšší. A co byste chtěl ještě mimo vody ohřívat?

První otázka je, čím je dána teplota výparníku?
Otázka druhá, vodu potřebuji 50°C a více, tepelné čerpadlo mám ale stavěné obvykle na nízkou teplotu topné vody (teplotní spád) a výkon doháním velkou topnou plochou. Proto se mi zdá, že takovým tepelným čerpadlem ohřívat jen vodu není ideální.
Třetí otázka je k úvodnímu obrázku, proč jsou tam dva hydroboxy, nestačí jeden topný okruh?

Ne,ne. Váš omyl je v tom, že si myslíte, že TČ udržuje nízkou teplotu na vstupní straně. Rozdíl teplot je "stejný".

jarda píše: "Horní" teplota není limitující.

Neříkám, že by musela být limitující z hlediska funkčnosti, já se jen jako laik ptám, jestli je to výhodné. Myslím tím, že tepelné čerpadlo na vytápění udržuje teplotu výparníku dost dole v mínusových teplotách. Je to nutné i v létě jen pro ohřev vody? Nebo je to úplně jedno?

Velmi zjednodušeníé zdůvodnění - při konstrukci TČ nutno brát v úvahu více omezení. "Horní" teplota není limitující. Tou je "hlavně dolní". Proto bazénové TČ nelze použít pro nižší teplotu - rozhoduje volba kompresoru - levný, ale jen pro "nadnulové" teploty. Čím vyšší tato teplota, tím vyšší COP (od určité teploty se nezvyšuje - z důvodu ochrany elmotoru)

Já mám k věci takový všeobecnější dotaz na zdejší fyziky a fachmany. Když beru v potaz TČ konstruované na vytápění, tedy tak, aby teplota výparníku byla co nejníže. V létě teplota vystoupí na 20°C a výše. Tepelné čerpadlo je ale konstruované na venkovní teploty velmi nízké. Projeví se tato skutečnost nějak v efektivitě provozu? Má vůbec smysl takovým TČ ohřívat v létě jen vodu. Neklesá COP? Jsou to jen dohady, možná je to právě naopak. Bazénová čerpadla jsou stavěná na jiné venkovní teploty a asi to má své důvody. Jak jsem napsal, jen dotaz.

Jsme si trochu mimo téma, ale...když uděláte TČ vzduch /voda typu ON/OFF nádrž potřebujete, jinak je problém při potřebě malých výkonů. Stejně se dodavatelé jistí u takových typů poddimenzováním TČ vůči potřebě domu. Dříve pak spíná bivalence (elektrokotel) a úspory jsou taky v háji zeleném.
Z5 k tématu.
Co říkáte na napojení přívodu vody do cirkulace? Není to nějak špatně nakresleno?

Proč systém dvou nádrží? K čemu je dobrá ta spodní? Na topení kvalitním TČ není potřeba žádná nádrž. Jestli spodní nádrží přitéká skrz šroubovici studená voda (označeno TUV ->), jak může být zapojená přímo do cirkulace teplé vody?

Tak to je mazec! Ten popis musel vymýšlet nějaký šílenec nebo zcela záměrný motal. Chvilku jsem se to snažil pobrat a zase se ztrácím v kombinacích zveřejněných a nezveřejněných řešení
Nejvíc mi motá hlavu napojení topného okruhu ve spodní nádrži. Taky si myslím, že by to asi dobře nefungovalo. Nechybí tam mezi přívodem a zpátečkou z TČ taky nějaký šnekový výměník? Nebo lépe umístěno kvůli stratifikaci?
Není to náhodou jen nedokonale okopírovaný Panasonic AQUAREA?

Jsem zvědav, jestli to rozluštíte http://spisy.upv.cz/UtilityModels/FullD ... 023701.pdf

Systém se mi zdá zbytečně složitý. Proč používáte dvě samostatné nádrže? Standardnější řešení je jedna nádrž s topnou vodou, do které je vložena trubicová spirála. TUV se ohřívá průtokem spirálou. Nádrž může mít spirál více, kam lze připojit solární kolektor nebo tepelné čerpadlo, atd. Nevidím žádný důvod nádrže oddělovat.
Pokud dobře rozumím schématu, nezdá se mi vhodné, aby cirkulační čerpadlo prohánělo vodu spodní nádrží v době,kdy se netopí. Zbytečně by se nahřívala spodní nádrž B.
Výměníky tepla TČ se mi zdají dva zbytečné, máte k tomu nějaký důvod? Neprodražujete tím zařízení?

Rád bych se zeptal místních odborníků na názor ke schématu nádrže na ohřev TUV pomocí tepelného čerpadla. Popis je v originálu dost šílený, když bude třeba, dám sem odkaz. Přikládám schéma. Nenašel jsem na řešení nic, co by se mi zdálo podnětné. Naopak se mi nezdá připojení do spodní nádrže B tepelného čerpadla a topného okruhu. Zdá se někomu výhodné použití dvou oddělených nádrží? Je výhodné mít výměník voda / chladivo mimo nádrž? Není lepší udělat kondenzátor přímo v nádrži?