od metball » 02 dub 2012, 19:05
Že jsme tu nešťastníci nešťastní, to my, "Zasloužilí LuftFóraři",
už dávno víme ...
Ale že jsme až tak moc nešťastní,
to zarazilo i mne,
starého Limit-Thinkera
.
Koukněme se, co nám ve vlákně
f=18&t=853
PT MŠ naservíroval (uvádím raději v plném znění):
od Martin Šperl » čer 13, 11, 22:00
Martin Šperl píše:Omlouvám se předem za možná více teorie, než je v mých příspěvcích obvyklé, ale je potřeba trochu více vysvětlit, jak je to s tou účinností
ηt.
..
Nejsou to má moudra, pocházejí z evropských standardů platných i pro ČR.
Účinnost výměníku je poměr skutečně převedeného tepelného výkonu k největšímu možnému tepelnému výkonu, který je teoreticky možno převést na takovém ideálním výměníku, v němž jsou stejné pracovní látky, stejné hmotnostní průtoky a stejné vstupní teploty.
..
Tepelný výkon výměníku je definován takto:
P = Q
m1.C
p1.(t
11-t
12)+P
loss1=Q
m2.C
p2.(t
22-t
21)+P
loss2
Vyměněný tepelný výkon dosáhne maxima, když jedna z pracovních látek snese změnu teploty rovnou rozdílu mezi vstupními teplotami obou pracovních látek. Tuto maximální změnu snáší pouze pracovní látky s nižšími Q
mC
p.
Maximální vyměnitelný výkon:
Pmax = (QmCp)min . (t11-t21)
Jestliže: Q
m1C
p1 = (Q
mC
p)
min pak je účinnost η
t = η
t1 = t
11-t
12 / t
11-t
21
Jestliže: Q
m2C
p2 = (Q
mC
p)
min pak je účinnost η
t = η
t2 = t
22-t
21 / t
11-t
21
V praxi je pak účinnost výměníku definována použitou pracovní látkou, tj. látkou ohřívanou/chlazenou, pro kterou není nezbytná minimální hodnota Q
mC
p. Pouze účinnost definovaná pracovní látkou,
pro kterou je QmCp minimální, má fyzikální význam.
..
Necháme to dnes uležet, zítra rozebereme jednotlivá písmenka, podíváme se trochu blíže na souvislosti a zkusím najít nějakou cestu překladu do lidské řeči.
a hned následně:
Martin Šperl píše:ηt teplotní účinnost,
P provozní tepelný výkon ve W,
Pmax maximální teoretický výkon ve W,
t11 vstupní teplota na primární straně ve °C (odtah),
t12 výstupní teplota na primární straně ve °C (výfuk),
t21 vstupní teplota na sekundární straně ve °C (sání),
t22 výstupní teplota na sekundární straně ve °C (přívod),
Qm hmotnostní průtok v kg.s-1,
Cp měrná kapacita při konstantnímu tlaku J.(kg-1.K-1),
Ploss1 ztráta tepelného výkonu do okolního prostředí na primární straně (sání/přívod) ve W,
Ploss2 ztráta tepelného výkonu do okolního prostředí na sekundární straně (odtah/výfuk) ve W.
To bychom měli vysvětlivky k jednotlivým činitelům ve výpočtech.
..
Jak rozumět účinnosti? Jednoduše řečeno je to poměr dodávaného výkonu výměníku (nějakého konkrétního) k největšímu výkonu na ideálním výměníku, který bude pracovat za stejných podmínek jako ten konkrétní. Něco jako bychom poměřovali výkon svůj na skládačce a výkon Amstronga na superzávodním kole, ale na stejné trase cyklistického závodu za stejných povětrnostních a ostatních podmínek. Jak ale zjistíme, že Amstrong na svém kole je nejlepší, abychom se nepoměřovali jen tak s nějakým ořezávátkem? Prakticky bych se s takovým etalonem (Amstrongem) spokojil, ale my musíme zjistit jakého nejvyššího výkonu je za daných podmínek možno dosáhnout, to je ten výše uvedený vzorec pro maximální vyměnitelný výkon.
a nakonec dva další zasloužilí (PT PodStřechou sice ještě nedodal, jak se ke slušným datům dostal ...)
Unstrech píše:Pedro píše:... Co je (Qm.Cp) a co je (Qm.Cp)min ? ....
Když Cp je měrná kapacita = kolik potřebuju energie k ohřátí 1kg vzduchu nebo jiný látky o 1st.C, tim Qm řeknu kolik těch kg budu o ten jeden stupeň ohřívat. Úplně mi nedochází jak to myslí s tou min. Kdyby psali Cpmin šlo by to brát, že to platí pro látky s co nejmenší měrnou kapacitou třeba kyslík. Když to píšou jako součin rozumim tomu jako, že chtějí zmenšit celou tu hodnotu, aby látky bylo málo a měla velkou kapacitu nebo hodně látky s malou kapacitou a nejlíp málo látky s malou kapacitou. K čemu je to dobrý taky nevim. Možná to znamená, že když s minimální energií ohřeju největší teplotní rozdíl, mám největší výkon. Tak a teď mi Metball vypraš kožich.
Takže pokud nám v tom neudělám jasno teď,
je zhola zbytečné za vás bojovat na poli
SemTamPšuků,
větracích bojlerů a aktivních rekuperací (slabých TČ),
frekvenčně řízených revertovatelných klimatizací a "dospělých" velkých TČ,
tepelných trubic, ...
prostě všude tam,
kde je tepelný výměník "Deskáč" Základ.
Deskáč
s případnou násobnou skupenskou přeměnou
na obou stranách JEDINÉ desky
a s akumulacemi tepla i tekutin (pevných látek).
Fakt posléze nepochopíte lamely, mikrokanály, ...
které jsou jen geometrickými a technologickými variacemi na téma optimalizace.
iGoNY
Že jsme tu nešťastníci nešťastní, to my, "Zasloužilí LuftFóraři",
už dávno víme ...
Ale že jsme až tak moc nešťastní,
to zarazilo i mne,
starého Limit-Thinkera ;) .
Koukněme se, co nám ve vlákně [size=150][color=#FF0000]f=18&t=853[/color][/size]
PT MŠ naservíroval (uvádím raději v plném znění):
od Martin Šperl » čer 13, 11, 22:00
[quote="Martin Šperl"]Omlouvám se předem za možná více teorie, než je v mých příspěvcích obvyklé, ale je potřeba trochu více vysvětlit, jak je to s tou účinností [b]η[i]t[/i][/b].
..
Nejsou to má moudra, pocházejí z evropských standardů platných i pro ČR.
Účinnost výměníku je poměr skutečně převedeného tepelného výkonu k největšímu možnému tepelnému výkonu, který je teoreticky možno převést na takovém ideálním výměníku, v němž jsou stejné pracovní látky, stejné hmotnostní průtoky a stejné vstupní teploty.
..
[b]Tepelný výkon výměníku je definován takto:[/b]
P = Q[i]m[/i]1.C[i]p1[/i].(t[i]11[/i]-t[i]12[/i])+P[i]loss1[/i]=Q[i]m2[/i].C[i]p2[/i].(t[i]22[/i]-t[i]21[/i])+P[i]loss2[/i]
Vyměněný tepelný výkon dosáhne maxima, když jedna z pracovních látek snese změnu teploty rovnou rozdílu mezi vstupními teplotami obou pracovních látek. Tuto maximální změnu snáší pouze pracovní látky s nižšími Q[i]m[/i]C[i]p[/i].
Maximální vyměnitelný výkon:
[size=150][b]P[i]max[/i] = (Q[i]m[/i]C[i]p[/i])[i]min[/i] . (t[i]11[/i]-t[i]21[/i])[/b][/size]
Jestliže: Q[i]m1[/i]C[i]p1[/i] = (Q[i]m[/i]C[i]p[/i])[i]min[/i] pak je účinnost η[i]t[/i] = η[i]t1[/i] = t[i]11[/i]-t[i]12[/i] / t[i]11[/i]-t[i]21[/i]
Jestliže: Q[i]m2[/i]C[i]p2[/i] = (Q[i]m[/i]C[i]p[/i])[i]min[/i] pak je účinnost η[i]t[/i] = η[i]t2[/i] = t[i]22[/i]-t[i]21[/i] / t[i]11[/i]-t[i]21[/i]
V praxi je pak účinnost výměníku definována použitou pracovní látkou, tj. látkou ohřívanou/chlazenou, pro kterou není nezbytná minimální hodnota Q[i]m[/i]C[i]p[/i]. Pouze účinnost definovaná pracovní látkou, [size=150][b][color=#0000BF]pro kterou je Q[i]m[/i]C[i]p[/i] minimální, má fyzikální význam.[/color][/b][/size]
..
Necháme to dnes uležet, zítra rozebereme jednotlivá písmenka, podíváme se trochu blíže na souvislosti a zkusím najít nějakou cestu překladu do lidské řeči. :-)[/quote]
a hned následně:
[quote="Martin Šperl"]η[i]t[/i] teplotní účinnost,
P provozní tepelný výkon ve W,
P[i]max[/i] maximální teoretický výkon ve W,
t[i]11[/i] vstupní teplota na primární straně ve °C (odtah),
t[i]12[/i] výstupní teplota na primární straně ve °C (výfuk),
t[i]21[/i] vstupní teplota na sekundární straně ve °C (sání),
t[i]22[/i] výstupní teplota na sekundární straně ve °C (přívod),
Q[i]m[/i] hmotnostní průtok v kg.s-1,
C[i]p[/i] měrná kapacita při konstantnímu tlaku J.(kg-1.K-1),
P[i]loss1[/i] ztráta tepelného výkonu do okolního prostředí na primární straně (sání/přívod) ve W,
P[i]loss2[/i] ztráta tepelného výkonu do okolního prostředí na sekundární straně (odtah/výfuk) ve W.
To bychom měli vysvětlivky k jednotlivým činitelům ve výpočtech.
..
Jak rozumět účinnosti? Jednoduše řečeno je to poměr dodávaného výkonu výměníku (nějakého konkrétního) k největšímu výkonu na ideálním výměníku, který bude pracovat za stejných podmínek jako ten konkrétní. Něco jako bychom poměřovali výkon svůj na skládačce a výkon Amstronga na superzávodním kole, ale na stejné trase cyklistického závodu za stejných povětrnostních a ostatních podmínek. Jak ale zjistíme, že Amstrong na svém kole je nejlepší, abychom se nepoměřovali jen tak s nějakým ořezávátkem? Prakticky bych se s takovým etalonem (Amstrongem) spokojil, ale my musíme zjistit jakého nejvyššího výkonu je za daných podmínek možno dosáhnout, to je ten výše uvedený vzorec pro maximální vyměnitelný výkon.[/quote]
a nakonec dva další zasloužilí (PT PodStřechou sice ještě nedodal, jak se ke slušným datům dostal ...)
[quote="Unstrech"][quote="Pedro"]... Co je (Qm.Cp) a co je (Qm.Cp)min ? ....[/quote]
Když Cp je měrná kapacita = kolik potřebuju energie k ohřátí 1kg vzduchu nebo jiný látky o 1st.C, tim Qm řeknu kolik těch kg budu o ten jeden stupeň ohřívat. Úplně mi nedochází jak to myslí s tou min. Kdyby psali Cpmin šlo by to brát, že to platí pro látky s co nejmenší měrnou kapacitou třeba kyslík. Když to píšou jako součin rozumim tomu jako, že chtějí zmenšit celou tu hodnotu, aby látky bylo málo a měla velkou kapacitu nebo hodně látky s malou kapacitou a nejlíp málo látky s malou kapacitou. K čemu je to dobrý taky nevim. Možná to znamená, že když s minimální energií ohřeju největší teplotní rozdíl, mám největší výkon. Tak a teď mi Metball vypraš kožich.[/quote]
Takže pokud nám v tom neudělám jasno teď,
je zhola zbytečné za vás bojovat na poli
SemTamPšuků,
větracích bojlerů a aktivních rekuperací (slabých TČ),
frekvenčně řízených revertovatelných klimatizací a "dospělých" velkých TČ,
tepelných trubic, ...
prostě všude tam,
kde je tepelný výměník "Deskáč" Základ.
Deskáč
s případnou násobnou skupenskou přeměnou
na obou stranách JEDINÉ desky
a s akumulacemi tepla i tekutin (pevných látek).
Fakt posléze nepochopíte lamely, mikrokanály, ...
které jsou jen geometrickými a technologickými variacemi na téma optimalizace.
iGoNY